Na soustředění jsme rozhodně nezaháleli. Čekalo nás lezení, kondice, síla, dynamika, plyometrie, technika, práce s těžištěm i čtení boulderů. A když už jsme byli unavení, přišla na řadu další výzva.
Ale nebylo to jen o svalech. Děti si vyzkoušely také mentální přípravu a na workshopu svačinek zjistily, že i správné „tankování“ je součástí výkonu. Nejvíc nás ale bavilo sledovat, jak se děti dokážou kousnout. Když něco bolelo, nešlo nebo už docházely síly, často právě vlastní motivace rozhodla: „Ještě jeden pokus.“ A přesně tyhle momenty jsou pro nás nejcennější. Protože posun není jen o přelezeném boulderu. Je o tom nevzdat to, hledat řešení a zjistit, že zvládnu víc, než jsem si myslel/a.
Takže ano, bylo to náročné. Bylo to někdy nepohodlné. Ale hlavně to byla pořádná jízda! Teď už jen tu energii přenést do dalšího tréninku!
Napsala: trenérka Petra
